Účast na mezinárodním veletrhu Sběratel 2019

Byla to moje druhá návštěva veletrhu Sběratel. První mě zaujala a našel jsem si kontakt na pořadatele. Došlo na schůzku a byla mi nabídnuta možnost na tomto ročníku prezentovat sbírání žvýkaček. Rád jsem to přijal i když jsem moc netušil, co to bude obnášet. Prace na přípravě začali asi dva měsíce před veletrhem. Trošku se mi protáhlo hledání grafika, který by mi za rozumný peníz připravil prezentaci. Nejvíce času se strávilo s plakátem ohledně výroby českých přírodních žvýkaček. Nejdříve bylo potřeba uděla návrhy obalu a obrázku. Tyto návrhy a šablony odešlu na potenciální partnery, kteří by dodali grafické návrhy pro atraktivní série. Nejdříve půjde o různá nakladatelství a vybraná témata z knižních encyklopedií a katalogů. Plakát se použije na vyhledání partnerů pro výrobu žvýkaček.

Všechny grafické návrhy se stihly udělat včas. Kvůli pracovnímu vytížení musely být plakáty a letáky vyzvednuty z tiskány v den konání veletrhu, v pátek ráno. Potom rychle na výstaviště, aby se stihl připravit stánek dříve, než tam dojde televizní štáb. Trochu mě zaskočila podoba stánku, která mě přiměla trochu přehodnotit prezentaci.

Kdy: 6.-7. září 2019
Kde: Praha, výstaviště Letňany

Vše se stihlo tak akorát. Doma i na výstavišti jsem si připravoval, co všechno jim do televize napovídám, ale skutek utek. Stihl jsem se jenom představit a říct pár vět a už ode mě utíkali pryč za dalším sběratelem. Docela by mě zajímalo, co z toho nakonec bude v televizi.

První den bylo opravdu hodně nabito. U vchodu se stály dlouhé fronty. V hale nebylo k hnutí. Bohužel, ale zcela pochopitelně, bylo stále plno hlavně okolo stánků se známkami, bankovkami, pohlednicemi. Trochu naivně jsem si představoval, jak si budu povídat se sběrateli na téma Muzeum kuriozit. Sice k tomu taky došlo, ale když už někdo přibrzdil u mého stánku, tak si vzal leták a šel. Podle mých zkušeností se nedá počítat s tím, že se ozvou z domova. Pokud jde o Muzeum kuriozit, je těžké oslovovat lidi na potkání, protože je to často střelba vedle. Nakonec bylo nejlepší oslovit okolojdoucí právě ohledně žvýkaček.

Jak se ukázalo, tak hodně lidí odpovídalo, že mají doma ještě nějakou sbírku z dětství. Podle povídání návštěvníků stánku, by několik sbírek mohlo být velmi zajímavých. Rozdal jsem všechny vizitky a teď jenom doufám, že se alespoň někdo z těch lidí ozve. Pokud ne, tak většina z nich ví, že na veletrhu budu i příští rok. Došel jsem k závěru, že to není vůbec špatná věc. Jenom je potřeba lidi naučit, že se tam budu pravidelně vyskytovat. Trošku to zinzerovat a ono se časem podaří nějaké zajímavé sbírky objevit. Třeba se objeví i Ricy.

Pro návštěvníky webu uvedu, že jde o nejstarší české žvýkačky, vyráběné ve Velimi už za dob Rakouska-Uherska, a to od roku 1902 do roku 1926. Podle reklam, které si někdy odporují, by jich mělo být minimálně 8, možná i 10 příchutí. Ve sbírkách jsou ale zastoupeny pouze třemi příchutěmi a jenom po jednom exempláři.

Závěrem chci napsat, že se moje představy ohledně prezentace na veletrhu poněkud lišily od reality. Ale byla to zkušenost pro příště. Doufám, že do příštího veletrhu budou už fungovat alespoň dva moje projekty.