Rozstříhání skenů

Naprostým základem pro vytvoření onlajnového katalogu čehokoli, jsou kvalitní fotografie nebo skeny sbírky. U plochých papírových předmětů jednoznačně skeny. Naskenovat sbírku nemusí být tak náročné, pokud neobsahuje desítky tisíc exemplářů. Potom už je to práce na roky. Přeskočíme fázi zakládání systému složek a popisování skenovaných předmětů. Nástin této práce naleznete pod záložkou Katalog. Zde se zaměříme na zpracování skenů. Takto vypadají skeny s obrázky a obaly ze žvýkaček.

Já pro práci s obrázky používám stařičkou verzi programu Fotošop, protože nechci platit drahé licence nejnovějších verzí. Pro svoji práci potřebuju jenom pár funkcí.

Zvětšení skenu

Zakládám si na dokonalém vycentrování vyřezaných obrázků. Když si v programu otevřu sken, jsou jednotlivé obrázky tak malé, že je pořádně není vidět. Musím si je tedy zvětšit. Obrázky se snažím zvětšovat na stejnou velikost. Nejdříve ale odříznu bílé části skenu, abych nepracoval se zbytečně velkou plochou. I kdybych měl sken jediného obrázku, vždy skenuju celou stránku a vždy odřezávám celou šířku plochy skenu. Je to proto, že jsem si v Excelu vytvořil tabulku pro přepočet centimetrů na obrazové body. Když jsem skenoval jenom část plochy skeneru, tak mi ty přepočty nefungovaly. Poté už zbývá oříznutý sken zvětšit tak, abych na něj dobře viděl. Ukázkové samolepky jsem zvětšil na 8000 obrazových bodů.

Vycentrování obrázku

Obrázek, který chci vystřihnout, si posunu přibližně doprostřed monitoru. Použiju nástroj pro ořez obrázků, s jehož pomocí musím každý jednotlivý obrázek správně vycentrovat. Jednu z vnitřních příček nástroje nastavím na okraj obrázku. Ihned vidím, že je obrázek nakřivo a o kolik. Dám kurzor myši do nejvzdálenějšího rohu pracovní plochy Fotošopu, a podržením tlačítka myši s nástrojem pro ořez jemně otáčím, dokud není příčka nástroje dokonale souběžně s obrázkem. Poté vybranou plochu pro ořez zvětším a obrázek oříznu. Ten se mi tak automaticky vycentruje dokonale svisle.

Vystřižení obrázku

V tuto chvíli nastupuje můj výpočet v excelové tabulce. Nejdříve zadám údaj, nakolik jsem zvětšil sken (na 8000 obrazových bodů). Zadám přesné rozměry samolepky. Mám nastaveno automatické připočítání 1,5 mm do strany i na výšku, aby bylo zřejmé, že je to samolepka. S viditelným podkladovým papírem to vypadá líp. Automatický výpočet mi ukáže rozměry v obrazových bodech. U této série jsem zadal rozměry 2,75x5,4 cm, a výsledkem je 1075x2057 obrazových bodů. Tato čísla zadám do programu a ten mi nastaví přesnou velikost plochy pro ořez. Každý obrázek dané série tedy bude mít vždy stejný rozměr. Zbývá jenom tu plochu pro ořez vycentrovat okolo obrázku tak, aby byl na všechny strany pokud možno stejný přesah. Někdy se to povede více, někdy méně. Pro co nejlepší výsledek si nejdříve nastavím svislé hrany, potom vodorovné. Když dělám obě roviny současně, je těžké to trefit. Následuje přehození nástroje pro ořez označené plochy. Označená plocha se ořízne a obrázek je ze skenu venku.

Uložení obrázku

Před uložením vystřiženého obrázku ho ještě musím zmenšit na skutečnou velikost. Jak víte, na začátku procesu jsem si musel sken zvětšit, abych na něj pořádně viděl. Jakmile je obrázek zmenšený, musím ho uložit pod správným číslem. U každého prvního obrázku v sérii je vždy v jeho názvu uveden taky jeho rozměr. Když zpracovávám sken s jedním obrázkem, musím před uložením vystřiženého obrázku založit novou složku Skeny pro zpracovaný sken a ten tam přesunout. Jinak by mi to nešlo uložit pod správným číslem nebo názvem. Při ukládání každého obrázku ještě musím nastavit jeho kvalitu. Poté se obrázek konečně uloží do příslušné složky a můžu se na něj podívat. A tento složitý proces musím opakovat s každým obrázkem, který chci ze skenu vystřihnout.

Závěrem

Představte si, že mám připravených několik tisíc skenů své sbírky. Při ručním zpracování skenů je to nekonečně nudná práce na mnoho let. Když k tomu přidáte i skenování mé sbírky, obsahující necelých 50 000 exemplářů, tak to celé nemůžu stihnout zpracovat do konce svého života. Přitom kolega Kouřim má sbírku blížící se počtu 200 000 exemplářů. Skenování se vyhnout nelze, ale zpracování skenů se může a musí automatizovat. Ale ani rozstříháním skenů práce nekončí. Je potřeba nastříhané obrázky co nejefektivněji naládovat do onlajnového katalogu. A pořád to není konec. Ještě musíte v katalogu označit, co máte ve své sbírce a v jakém stavu. Jdou na mě z toho mrákoty…